Andris Nelsons a Bostonský symfonický orchestr se v závěru svého cyklu Šostakovičových symfonií pokoušejí prozkoumat skladatelovu proměnlivou identitu a politické přesvědčení za sovětského režimu, přičemž symfoniemi č. 2, 3, 12 a 13 sledují pětatřicetileté rozpětí skladatelova tvůrčího a osobního vývoje: Od mladistvého idealismu až po zralé rozčarování a rezignaci. Basbarytonista Matthias Goerne podává působivý sólový výkon v „Babi Yar” v symfonii č. 13, ve které se k hráčům BSO připojuje Tanglewoodský festivalový sbor (také v symfoniích č. 2 a 3) a Filharmonický sbor Konzervatoře Nové Anglie. Za cyklus Šostakoviyých symfoií získal Andris Nelsons tři ceny Grammy.