Jméno Leoše Janáčka je jedním z těch, která českou hudbu proslavila ve světě. Jeho Glagolská mše, Sinfonietta či vrcholná operní díla se uvádějí na nejvýznamnějších pódiích světa. Někde stranou všeobecné pozornosti pak leží Janáčkova práce folkloristická. Přitom je to právě lidová píseň, která pulzuje v samém srdci jeho hudby a zásadně utváří jeho osobitou řeč; bez tohoto pramene inspirace si nelze Janáčka vůbec představit. Díky jeho sběratelské vášni se nám dochovalo bohatství nádherných písní, v notovém zápisu i v dobových zvukových záznamech. Do Moravské a Ukvalské lidové poesie vybral nejkrásnější z nich. Nechává je zaznít v čistém tvaru, který jim dala krajina a lidé v ní a – s citem restaurátora vzácného obrazu – pouze dotváří kongeniální klavírní doprovod. Krajina a jazyk Janáčkových Hukvald a Moravy se otiskly i v duších interpretů této nahrávky. I nejsilnější životní témata zde zaznívají s prostou přímočarostí a okouzlující poetikou. Právě tato čistota lidové písně je i hlavním východiskem interpretů předkládané nahrávky. Je výsledkem jejich společného hledání a touhy dotknout se tohoto čistého a hluboce symbolického světa písní.
JANKOVA/KRAL/KAHANEK